Autor Lindsey German, 7. května 2020
Připravte se na masovou vlasteneckou nostalgii. Tento pátek si připomínáme výročí VE, kdy v Evropě skončila druhá světová válka. Slíbili jsme nám adresu královny, projev Winstona Churchilla, singl Vera Lynn a hodiny nekonečné nostalgie BBC.
Dovolte mi objasnit, že nemám potíže s tím, jak si lidé budou připomínat toto výročí. Byla to hrozná oběť pro tolik lidí - v Británii, ale mnohem více v mnoha dalších evropských zemích, které byly okupovány. Pocházím z generace vychované těmi, kteří bojovali ve válce. Moje matka slavila na Západním konci ve VE a často se rozplakala, když poslouchala Veru Lynn. Jsem plně respektován k této generaci.
Zjistil jsem však, jakým způsobem se toto výročí používá k prosazování politik, které neúcty k této generaci naprosto zkazí. Dva měsíce po dni VE Británie volila Churchilla a zavedla lavinu labouristické vlády, která znárodnila průmysl, vytvořila NHS a postavila radní domy.
Musíme předpokládat, že mnozí z těch, kteří tančí na Trafalgarském náměstí, už byli nejednotní nejen válkou, ale konzervativci. Nic z toho se nedotkne v příbězích o založení v pátek, protože to zpochybní pohled na tematický park z druhé světové války, s nímž Johnson obchoduje se svými směšnými Churchillian odkazy.
Jedná se o vládu, která omezila financování NHS, privatizovala všechno v dohledu, předsedala nejhorší krizi v oblasti bydlení od války a bude v tom pokračovat. Jeho bezohledné ignorování této generace - mnoho z těch, kteří jsou nyní naživu v domovech pro péči, kde byli ohroženi nedostatkem testování a OOP - je hmatatelné.
Spíše než si dopřejte nostalgii, měli bychom tento den VE použít jako den k uznání hrůzy války a doporučit bojovat proti nim. Zezadu této strašné pandemie Stop the War vyzývají k výraznému snížení vojenských výdajů, ukončení zahraničních okupací a pevné ochraně našich občanských svobod. Už nemůžeme dovolit naší vládě devastovat životy v zahraničí, když tak výrazně selhává při jejich ochraně doma.
