Andrew Moss
George Orwell v 1946u odmítl zneužití jazyka ve své klasické eseji „Politika a anglický jazyk“, který prohlásil, že „je to ošklivé a nepřesné, protože naše myšlenky jsou hloupé, ale lehkost našeho jazyka usnadňuje Abychom měli pošetilé myšlenky. “Orwell si vyhradil svou nejostřejší kritiku za zkažený politický jazyk, který nazval„ obranou neohrožitelných “, a v následujících letech se jiní spisovatelé zabývali podobnými kritikami politického diskurzu a upravovali své zaměření podle svého názoru okolností.
Jedna konkrétní kritika se zaměřila na jazyk jaderných zbraní a já tvrdím, že tento jazyk by měl být pro nás dnes obzvláště důležitý. Její kritici nazývají „Nukespeak“, je to vysoce militarizovaný diskurz, který zakrývá morální důsledky našich politik a činností. Je to jazyk používaný vojenskými představiteli, politickými představiteli a politickými experty, jakož i novináři a občany. Jazyk proniká do našich veřejných diskusí jako invazivní druh, vrhá stíny na způsob, jakým přemýšlíme o naší kolektivní přítomnosti a budoucnosti.
Například v nedávném článku New York Times, „Menší bomby Přidávání paliva do jaderného strachuDva reportéři Timesu William J. Broad a David E. Sanger popisují probíhající debatu v Obamově administrativě týkající se takzvané modernizace našeho jaderného arzenálu, transformace, která by měla za následek větší atomovou bombu a kapacitu pro jejich operátory zvýšit nebo snížit výbušnou schopnost jakékoli bomby. Zastáncové argumentují, že modernizace zbraní sníží pravděpodobnost jejich použití tím, že zvětší jejich odstrašující účinek k by-být agresory, zatímco kritici prohlašují, že modernizace bomb bude dělat jejich použití ještě více lákavý k vojenským velitelům. Kritici také uvádějí náklady na program modernizace - až do výše $ 1 bilionů, pokud budou zohledněny všechny související prvky.
V celém článku, Broad a Sanger rám těchto otázek v jazyce Nukespeak. V následující větě například zahrnují dva eufemismy: „A jeho výtěžek, výbušná síla bomby, může být vytočena nahoru nebo dolů v závislosti na cíli, aby se minimalizovalo vedlejší poškození.“ Eufemismy, „výnos“ a „vedlejší škody“ , “Vymazal lidskou přítomnost - hlas, tvář - z rovnice smrti. Ačkoli autoři definují pojem „výtěžek“ jako „výbušnou sílu“, přítomnost slova v textu stále nezasáhne svým kontrastem mezi benigními významy, tj. Sklizní nebo peněžním ziskem, a démonickým smyslem smrtelného sklízení. A fráze „vedlejší škody“ je již dlouho uznávaná pro svou naprostou nepravdivost, její opomenutí z nevyslovitelného z jakéhokoli uvažování.
Věta také obsahuje další rys Nukespeak: amorální fascinace smrtelnými pomůckami. Je to jedna věc pro osobu, která vytáčí termostat svého domova; je to další „vytáčení“ užitečného nákladu smrti. Když jsem učil bakalářský kurz o literatuře války a míru, studenti a já jsme studovali v jedné z našich jednotek literaturu Hirošimy a Nagasaki. Čteme oznámení prezidenta Trumana o upuštění první atomové bomby, prozkoumání toho, jak Truman hovořil o genezi nové zbraně ao vědecké spolupráci, která ji učinila „největším úspěchem organizované vědy v dějinách“. číst příběhy japonských spisovatelů, kteří dokázali přežít peklo a stále psát. Jeden takový spisovatel, Yoko Ota, má vypravěčku své povídky „Světlušky“, vrací se do Hirošimy sedm let po bombě a setkává se s řadou přeživších, včetně mladé dívky, Mitsuka, která byla strašně znetvořena atomovým atomem. exploze. I přes znetvoření, které činí její přítomnost na veřejnosti emocionálně bolestivou, Mitsuko vykazuje mimořádnou odolnost a „touhu vyrůstat rychleji a pomoci lidem, kteří mají těžké časy“.
Psychiatr a autor Robert Jay Lifton napsal, že i v jaderném stínu můžeme najít možnosti vykoupení v tradiční „moudrosti vidoucího: básníka, malíře nebo rolnického revolucionáře, který, když současný světový pohled selhal, obrátil se Kaleidoskop jeho představivosti až do doby, než si známé věci vezmou zcela jiný vzor. “Lifton napsal tato slova v 1984u a od té doby je potřeba spolupráce na planetárním měřítku stále naléhavější. Dnes, stejně jako dříve, je to umělec a pozorovatel, který dokáže rozpoznat lidskou přítomnost skrytou za ležící fasádou Nukespeak. Je to umělec a věštec, kdo najde slova, která říkají: v této takzvané racionálnosti je šílenství - a že máme schopnost najít jinou cestu.
Andrew Moss, syndikovaný PeaceVoice, je emeritním profesorem na Kalifornské státní polytechnické univerzitě v Pomoně, kde na 10 letech vyučoval kurz „Válka a mír v literatuře“.
