Alternativou by bylo rozpuštění NATO
V září 4-5 v normálně mírovém velšském městě Newport se konal poslední summit NATO, více než dva roky po posledním summitu v Chicagu v květnu 2012.
Znovu jsme viděli stejné obrázky: rozlehlé oblasti uzavřené, bezproudové a bezletové zóny a školy a obchody jsou nuceny zavřít se. „Starí a noví válečníci“, bezpečně chráněni ve svém keltském Manor Hotelu 5, uspořádali svá setkání v okolí daleko od živé a pracovní reality obyvatel regionu - a daleko od jakýchkoli protestů. Realita byla ve skutečnosti lépe popsána jako „stav nouze“, přičemž bezpečnostní opatření stála přibližně 70 milionů eur.
Přes známé scény byly skutečně vítány nové aspekty. Místní obyvatelstvo bylo zjevně sympatické k protestům. Jeden z hlavních sloganů získal zvláštní podporu - „Sociální péče místo boje“ - protože silně rezonuje s přáním mnoha lidí v regionu, který se vyznačuje nezaměstnaností a nedostatkem budoucích perspektiv.
Dalším neobvyklým a pozoruhodným aspektem bylo odhodlané, kooperativní a neagresivní chování policie. Bez známek napětí a ve skutečnosti s přátelským přístupem doprovázeli protest až do konferenčního hotelu a pomohli delegaci demonstrantů předat „byrokratům NATO“ velký balíček protestních poznámek .
Program summitu NATO
Podle pozvánky odcházejícího generálního tajemníka NATO Rasmussena byly během diskusí prioritou následující otázky:
- situace v Afghánistánu po skončení mandátu ISAF a pokračující podpora NATO pro vývoj v této zemi
- budoucí role a poslání NATO
- krize na Ukrajině a vztahy s Ruskem
- současná situace v Iráku.
Krize na Ukrajině a jejím okolí, která by se dala lépe popsat jako finalizace podrobností o novém kolizním kurzu s Ruskem, se stala jasným kontaktním bodem během příprav na vrchol, protože NATO to vidí jako příležitost k ospravedlnění svého pokračující existence a pokračovat v „vedoucí roli“. Debata o strategiích a vztazích s Ruskem, včetně celé otázky „inteligentní obrany“, tedy vyvrcholila debatou o důsledcích, které z ukrajinské krize vyplynou.
Východní Evropa, Ukrajina a Rusko
Během summitu to vedlo ke schválení akčního plánu na zvýšení bezpečnosti související s krizí na Ukrajině. Bude vytvořena „velmi vysoká připravenost“ východní Evropy nebo „oštěp“ některých jednotek 3-5,000, které budou rozmístitelné během několika dnů. Pokud se Británie a Polsko dostanou na cestu, velitelství jednotky bude v polském Štětíně. Jak řekl odstupující generální tajemník NATO Rasmussen: „A vysílá jasnou zprávu každému potenciálnímu agresorovi: pokud si vůbec pomyslíte na napadení jednoho spojence, budete čelit celé Alianci."
Síly budou mít několik základen, včetně několika v pobaltských zemích, s trvalými oddíly vojáků 300-600. Jistě jde o porušení Zakládajícího zákona o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti, který podepsaly NATO a Rusko v 1997u.
Podle Rasmussena je krize na Ukrajině „klíčovým bodem“ v historii NATO, které je nyní staré 65. „Jak si vzpomínáme na devastaci první světové války, náš mír a bezpečnost jsou znovu testovány, nyní ruskou agresí proti Ukrajině."... "A trestné sestupování letu MH17 objasnilo, že konflikt v jedné části Evropy může mít tragické následky po celém světě.""
Některé země NATO, zejména noví členové z východní Evropy, požadovali zrušení smlouvy o založení 1997 NATO-Rusko z důvodu, že ji Rusko porušilo. Ostatní členové to odmítli.
Spojené království a USA chtějí umístit stovky vojáků ve východní Evropě. Ještě před summitem Britové Doba uvedl, že vojska a obrněné divize mají být během nadcházejícího roku zasílány „často“ na cvičení do Polska a pobaltských zemí. Noviny to viděly jako znamení odhodlání NATO „zastrašit“ anexováním Krymu a destabilizací Ukrajina. Akční plán, o kterém bylo rozhodnuto, předpokládá další bojové síly v různých zemích a vytvoření nových stálých vojenských základen ve východní Evropě. Tyto manévry připraví alianční „spearhead“ (Rasmussen) na nové úkoly. Další „rychlý trojzubec“ je naplánován na Září 15-26, 2014, v západní části Ukrajiny. Účastníky budou země NATO, Ukrajina, Moldavsko a Gruzie. Základem potřebným pro akční plán budou pravděpodobně tři pobaltské země, Polsko a Rumunsko.
Ukrajina, jejíž prezident Poroshenko se zúčastnil některé z vrcholných schůzek, bude rovněž podporována modernizace armády s ohledem na logistiku a její velitelskou strukturu. Rozhodnutí o podpoře ve formě přímých dodávek zbraní byla ponechána jednotlivým členům NATO.
Bude také pokračovat budování „systému protiraketové obrany“.
Více peněz na vyzbrojování
Realizace těchto plánů stojí peníze. Na začátku summitu generální tajemník NATO prohlásil: „Vyzývám každého spojence, aby kladl větší důraz na obranu. S tím, jak se evropské ekonomiky zotavují z hospodářské krize, by naše investice do obrany měla mít i naše.„Bylo obnoveno (staré) měřítko, podle kterého má každý člen NATO investovat 2% svého HDP do vyzbrojování. Nebo alespoň, jak poznamenala kancléřka Merkelová, vojenské výdaje by se neměly snižovat.
S ohledem na krizi ve východní Evropě NATO varovalo před riziky spojenými s dalšími škrty a naléhalo, aby Německo zvýšilo své výdaje. Podle německého magazínu public relations Der Spiegel, důvěrný dokument NATO pro ministry obrany členských států uvádí, že „celé oblasti schopností by musely být opuštěny nebo podstatně omezeny„Pokud se výdaje na obranu dále sníží, od léta škrtů vedlo k dramatickému zeslabení ozbrojených sil. Bez příspěvku USA by dokument pokračoval, aliance by měla značně omezenou kapacitu pro provádění operací.
Teď tedy tlak na Německo, zejména na Německo, roste. Podle interního žebříčku NATO bude Německo na 2014 na 14th s vojenskými výdaji na 1.29 procenta jeho HDP. Z ekonomického hlediska je Německo po USA druhou nejsilnější zemí aliance.
Protože Německo oznámilo svůj záměr zavést aktivnější zahraniční a bezpečnostní politiku, musí to podle velitelů NATO najít i finanční vyjádření. „Roste tlak na to, aby se více usilovalo o ochranu východoevropských členů NATO, “Řekl mluvčí obranné politiky frakce CDU / CDU v Německu, Henning Otte. „To může také znamenat, že musíme přizpůsobit náš rozpočet na obranu tak, aby odpovídal novému politickému vývoji," pokračoval.
Toto nové kolo výdajů na zbraně bude mít více sociálních obětí. Skutečnost, že se kancléřka Merkelová velmi opatrně vyhýbala jakýmkoli konkrétním slibům jménem německé vlády, byla jistě způsobena domácí politickou situací. Přes nedávné bití válečných bubnů zůstalo německé obyvatelstvo rozhodně odolné vůči myšlence na další vyzbrojování a další vojenské manévry.
Podle údajů SIPRI je v 2014 poměr vojenských výdajů NATO k Rusku stále 9: 1.
Stále více vojenský způsob myšlení
Během summitu bylo slyšet zřetelně (i děsivě) agresivní tón a znění, když došlo k Rusku, které bylo znovu prohlášeno za „nepřítele“. Tento obraz byl vytvořen polarizací a levnými obviněními charakterizujícími vrchol. Současní političtí vůdci by mohli být neustále slyšeni, když tvrdili, že „Rusko je na vině za krizi na Ukrajině“, na rozdíl od skutečností, o kterých vědí. Úplně chyběla kritika nebo dokonce reflexivní ohled. A zúčastněný tisk také poskytl jejich téměř jednomyslnou podporu bez ohledu na to, ze které země byly.
Pojmy jako „společná bezpečnost“ nebo „détente“ nebyly vítány; byl to vrchol konfrontace, který určoval směr války. Zdálo se, že tento přístup zcela ignoruje jakékoli možné uvolnění situace příměří nebo obnovením vyjednávání na Ukrajině. Byla jen jedna možná strategie: konfrontace.
Irák
Další důležitou roli na summitu hrála krize v Iráku. Během shromáždění prezident Obama prohlásil, že několik států NATO formovalo „novou koalici ochotných“ bojovat proti IS v Iráku. Podle amerického ministra obrany Chucka Hagela to jsou USA, Velká Británie, Austrálie, Kanada, Dánsko, Francie, Německo, Itálie, Polsko a Turecko. Doufají, že se k nim připojí další členové. Rozmístění pozemních jednotek je v současné situaci stále vyloučeno, ale bude rozšířeno používání leteckých úderů s využitím letadel s posádkou i dronů, jakož i dodávek zbraní místním spojencům. Komplexní plán boje proti IS má být předložen na valné hromadě OSN koncem září. Vývoz zbraní a jiných zbraní musí pokračovat.
I zde roste tlak na Německo, aby se zúčastnilo intervence pomocí vlastních letadel (modernizované Tornados zbraněmi GBU 54).
Vedoucí představitelé NATO ukázali vojenský způsob myšlení, ve kterém není místo pro žádný z alternativních způsobů boje proti IS, které v současné době navrhují výzkumníci míru nebo mírové hnutí.
Rozšíření NATO
Dalším bodem programu byla dlouhodobá ambice přijímat nové členy, zejména Ukrajinu, Moldavsko a Gruzii. Bylo jim sděleno, stejně jako Jordánsku a prozatímně také Libyi, slib poskytnout podporu „reformě sektoru obrany a bezpečnosti“.
Pro Gruzii byl dohodnut „významný balíček opatření“, který by měl vést zemi k členství v NATO.
Pokud jde o Ukrajinu, předseda vlády Yatsenyuk navrhl okamžité přijetí, ale to nebylo dohodnuto. Zdá se, že NATO stále považuje rizika za příliš vysoká. Existuje další země, která má hmatatelnou naději, že se stane členem: Černá Hora. O přijetí bude v 2015u rozhodnuto.
Dalším zajímavým vývojem bylo rozšíření spolupráce se dvěma neutrálními zeměmi: Finskem a Švédskem. Mají být ještě více integrovány do struktur NATO, pokud jde o infrastrukturu a velení. Dohoda nazvaná „Hostitelská podpora NATO“ umožňuje NATO zahrnout obě země do manévrů v severní Evropě.
Před summitem byly také zprávy odhalující, jak se sféra vlivu aliance dále rozšiřuje směrem k Asii pomocí „Partnerství pro mír“, čímž se Filipíny, Indonésie, Kazachstán, Japonsko a dokonce i Vietnam zaměřují na památky NATO. Je zřejmé, jak by mohla být Čína obklíčena. Japonsko také poprvé určilo stálého zástupce v ústředí NATO.
Na programu byla také další expanze vlivu NATO na Střední Afriku.
Situace v Afghánistánu
Neúspěch vojenské angažovanosti NATO v Afghánistánu je obecně odsunut do pozadí (tiskem, ale také mnoha v mírovém hnutí). Další manipulované volby s preferovanými vítězi válečníků (bez ohledu na to, kdo se stane prezidentem), zcela nestabilní domácí politická situace, hladovění a chudoba charakterizují život v této dlouho trpící zemi. Hlavními aktéry odpovědnými za většinu z toho jsou USA a NATO. Úplné stažení není plánováno, ale spíše ratifikace nové okupační smlouvy, kterou prezident Karzai již nechtěl podepsat. To by umožnilo setrvat mezinárodní kontingenty vojáků přibližně 10,000 (včetně až do německých ozbrojených sil 800). Zintenzívní se také „komplexní přístup“, tj. Civilně-vojenská spolupráce. A politika, která tak jasně selhala, bude pokračovat dále. Ti, kteří trpí, budou i nadále běžnou populací v zemi, kteří jsou okrádáni o jakoukoli šanci na nezávislý a odhodlaný vývoj ve své zemi - což by jim také pomohlo překonat zločinecké struktury válečníků. Zjevná afinita obou vítězných stran ve volbách do USA a NATO bude bránit nezávislému, mírovému rozvoji.
Stále tedy platí, že mír v Afghánistánu je ještě třeba dosáhnout. Je třeba dále rozvíjet spolupráci mezi všemi silami pro mír v Afghánistánu a mezinárodním mírovým hnutím. Neměli bychom si dovolit zapomenout na Afghánistán: zůstává to zásadní výzva pro mírová hnutí po 35 letech války (včetně 13 let války NATO).
Žádný mír s NATO
Mírové hnutí má tedy dost důvodů, aby demonstroval proti těmto politikám konfrontace, vyzbrojování, „démonizace“ takzvaného nepřítele a dalšího rozšiřování NATO na východ. Sama instituce, jejíž politika je významně odpovědná za krizi a občanskou válku, se snaží z nich vysát životaschopný život potřebný pro její další existenci.
Summit NATO v 2014u opět ukázal: V zájmu míru nebude s NATO žádný mír. Aliance si zaslouží být zrušena a nahrazena systémem společné kolektivní bezpečnosti a odzbrojení.
Akce organizované mezinárodním mírovým hnutím
Zahájeno mezinárodní sítí „Ne do války - Ne do NATO“, poskytující kritické pokrytí summitu NATO počtvrté a se silnou podporou britského mírového hnutí ve formě „Kampaně za jaderné odzbrojení (CND)“. a „Stop the War Coalition“ se uskutečnila rozmanitá řada mírových událostí a akcí.
Hlavními událostmi byly:
- Mezinárodní demonstrace v Newportu v září 30, 2104. S c. Účastníci 3000u to byla největší demonstrace, kterou město zažilo v uplynulých letech 20u, ale stále příliš malá na to, aby byla uspokojivá s ohledem na současnou situaci na světě. Řečníci odborů, politiky a mezinárodního mírového hnutí se všichni shodli ve své jasné opozici vůči válce a ve prospěch odzbrojení as ohledem na potřebu podrobit celou myšlenku NATO novému vyjednávání.
- Mezinárodní protějšek se konal v Cardiffské radnici v srpnu 31 za podpory místní rady a v září 1 v Newportu. Tento proti-summit byl podporován s finančními prostředky a zaměstnanci nadace Rosa Luxemburg Foundation. Úspěšně se podařilo dosáhnout dvou cílů: zaprvé podrobná analýza mezinárodní situace a zadruhé formulace politických alternativ a možností pro akci v rámci mírového hnutí. Na protilehlém summitu hrála feministická kritika militarizace NATO obzvláště intenzivní roli. Všechny akce se konaly v atmosféře expresivní solidarity a jistě tvořily základy pro silnější budoucí spolupráci v mezinárodním mírovém hnutí. Počet účastníků byl také velmi potěšující v okolí 300.
- Mezinárodní mírový tábor v krásně situovaném parku na okraji vnitřního města Newportu. Zejména mladí účastníci protestních akcí zde našli prostor pro živé diskuse, kde se v táboře účastnili lidé 200.
- Demonstrační průvod v první den summitu přitahoval spoustu pozitivní pozornosti ze strany médií a místní populace, přičemž kolem účastníků 500u se protesty dostaly přímo k hlavním dveřím summitu. Poprvé by mohl být byrokratům NATO (kteří zůstali bezejmenní a bez tváře) předáni silný balíček protestních usnesení.
Znovu se ukázalo, že o pultové akce je velký mediální zájem. Velšský tisk a online média nesly intenzivní pokrytí a britský tisk také poskytoval komplexní zprávy. Němečtí vysílatelé ARD a ZDF předvedli obrázky z protestních akcí a proti-summit se zabýval i levicový tisk v Německu.
Všechny protestní události proběhly naprosto pokojně, bez násilí. Samozřejmě to bylo hlavně kvůli samotným demonstrantům, ale britská policie naštěstí přispěla k tomuto úspěchu také díky jejich kooperativnímu chování a nízkému počtu klíčů.
Zejména na protio summitu debaty znovu dokumentovaly zásadní rozdíl mezi agresivními politikami a strategiemi NATO, které přinesou mír. Zejména tento summit tedy prokázal potřebu pokračovat v delegitimizaci NATO.
Kreativní potenciál mírového hnutí pokračoval i na dalších setkáních, na nichž byly dohodnuty budoucí aktivity:
- Mezinárodní setkání dronů v sobotu, v srpnu, 30, 2014. Jedním z diskutovaných témat byla příprava Globálního dne akce pro Drony pro Října 4, 2014. Bylo také dohodnuto pracovat na mezinárodním kongresu o dronech pro květen 2015.
- Mezinárodní setkání k přípravě akcí na revizní konferenci 2015 pro Smlouvu o nešíření jaderných zbraní v New Yorku v dubnu / květnu. Mezi diskutovaná témata patřil program dvoudenního kongresu proti jaderným zbraním a obranným výdajům, okrajové události během zasedání OSN a velká demonstrace ve městě.
- Výroční setkání sítě „Ne k válce - ne k NATO“ v září 2, 2014. Tato síť, jejíž zasedání podporuje Nadace Rosa Luxemburg Foundation, se nyní může ohlédnout po úspěšném protiprogramu na čtyři summity NATO. Může oprávněně tvrdit, že přenesla delegitimizaci NATO zpět na agendu mírového hnutí a do jisté míry i do širšího politického diskurzu. Bude pokračovat v těchto činnostech v 2015, včetně dvou akcí o úloze NATO v severní Evropě a na Balkáně.
Kristine Karchová,
Spolupředseda koordinačního výboru mezinárodní sítě „Ne do války - Ne do NATO“
